Vzpomínka na profesora Josefa Malicha
(* 24.3.1899 13.7.1958 )
Na letošní rok, kdy slavíme 90. jubileum založení českotřebovského gymnázia, připadá ještě jedno výročí, s historií školy neodmyslitelně spojené. Právě před sto lety se narodil bývalý profesor ústavu Alois Malich.
Alois Břetislav Malich pocházel z nedaleké Litomyšle z rodiny krejčího Alexandra Malicha v čp. 125. Po obecné škole navštěvoval v letech 1910 - 1919 litomyšlské gymnázium. Následovala studia na Filozofické a Přírodovědecké fakultě UK v Praze, ukončená promocí v roce 1923. V průběhu dalšího roku působil v Praze jako pomocná vědecká síla při Mineralogickém ústavu Příro
dovědecké fakulty UK.Pedagogickou dráhu nastoupil Alois Malich nejprve jako suplent, od 21. května 1929 jako definitivní profesor. Jeho prvním působištěm se stalo gymnázium v rodné Litomyšli (1924 - 1925), v dalších letech vystřídal gymnázia v Českých Budějovicích (1925 - 1926), Užhorodě (1926 - 1937) a svoji životní dráhu uzavřel v České Třebové (1937 - 1958).
Profesor Malich vyučoval podle své aprobace převážně zeměpisu a přírodopisu. Přírodní vědy stály v centru jeho zájmů a zůstaly jeho velkou láskou a předmětem celoživotního studia. Věnoval se zejména ornitologii a z geologických věd pak mineralogii a paleontologii. Za svého působení na tehdejší Podkarpatské Rusi byl činný i v oblasti dnes tolik aktuální ekologie a ochrany přírody. Z tohoto období poch
ází i řada jeho odborných statí, z nichž si můžeme připomenout alespoň ”Poznámky k ochraně přírody v zemi Podkarpatoruské” nebo ”Severští ptáci - hosté na Podkarpatské Rusi”.V Užhorodě se záhy zapojil do tamního kulturního a společenského života. Stal se prvním správcem místního muzea s bohatými přírodovědnými, etnografickými i uměleckými sbírkami. V roce 1926 vydal ”Průvodce muzeem v Užhorodě”.
Po svém příchodu do České Třebové Alois Malich věnoval převážnou část volného času poznávání přírody okolí našeho města. A zde nalezl bohaté možnosti zejména v oblasti paleontologie. Tehdy ještě probíhala těžba stavebního kamene ve zdejších lomech a zejména Kudlíkův lom mu poskytoval hojné nálezy křídovýc
h zkamenělin. Záhy se stal jejich znalcem na slovo vzatým. Sbíral i třetihorní fosílie v hliníku českotřebovské cihelny. Výsledky své sběratelské činnosti zveřejňoval v odborném tisku. Známá je jeho stať ”Zkameněliny IX. pásma českého útvaru křídového v České Třebové” z roku 1942.Profesor Malich byl oblíbeným i v roli kantora. Své hluboké odborné vědomosti i důvěrnou znalost regionu přenášel do vyučovacího procesu a pro někoho suchopárné učivo zpestřoval poukazy na výskyt probíraných rostlin, živočichů nebo přírodních útvarů a jevů v blízkém okolí České Třebové. Na českotřebovském gymnáziu spravoval přírodovědecké sbírky a svoji milovanou disciplínu popularizoval četnými přednáškami pro studenty i další zájemce z řad veřejnosti. Oblíbené bývaly i jím pořáda
né přírodovědecky zaměřené exkurze po okolí města.V uších starších absolventů gymnázia dosud zní jeho jadrné dobromyslné oslovení ”tatare”, užívané bez rozdílu pohlaví studenta při zaváhání při zkoušení. Vzpomínám si, jak se jisté studentce zdařilo nakreslit na tabuli místo benzenového jádra ve tvaru šestiúhelníka kosočtverec. Její výkon byl vzápětí zhodnocen rozhořčeným zvoláním: ”Ty tatare, to má být benzenové jádro ? To kreslí kluci po plotech !” Jak už bývá mezi lidem studentským dobrým zvykem, dostalo
se i profesoru Malichovi přezdívky. V jeho případě to byl ”Lojza” nebo ”Tatar”.Bývalí studenti profesora Aloise Malicha vzpomínají s dojetím na jeho svérázný humor, skromné vystupování a pro ně již poněkud starosvětskou noblesu, s níž neváhal při pozdravu smeknout klobouk i nejmenšímu žáčkovi.
Mgr. Jan Šebela