Vzpomínka na Jindřicha Pravečka staršího
Před třiceti lety (11. února 1969) zemřel v Hradci Králové jeden z příslušníků muzikantského rodu Pravečků, Jindřich Praveček starší.
Narodil se 1. března 1885 v Hrobech u Tábora. Jeho otec, kantor a muzikant, Matěj Praveček mu byl prvním učitelem. Další vědomosti si následně doplnil na učitelském ústavu v Soběslavi a při soukromém studiu skladby u G. Rooba v Praze.
Jindřich začal učit na Litomyšlsku, pak na Lanškrounsku a od roku 1920 v České Třebové. Nejprve jako učitel chlapecké, později dívčí školy. V našem městě řídil pěvecký sbor Bendl, hudební spolek Smetana a kratší dobu i pěvecký sbor železničářů. Působil také na zdejší reálce. V té době vytvořil a řídil studentský sbor a orchestr. Z jeho iniciativy se začaly pořádat "Dny národních písní", jejichž tradice byla obnovena pěveckým sborem Bendl roku 1968.
Byl i hudebním skladatelem. Těžištěm jeho práce byly skladby pro mužské, ženské i smíšené sbory. Kromě toho složil i několik skladeb komorních, doprovodů k tělovýchovným cvičením, tvořil hudbu chrámovou, k dětským divadelním hrám, skladby pro dechovou hudbu, upravil národní písně. Neméně významná byla i jeho činnost publikační. Přispíval do Hudebního zpravodaje, Východočeského obzoru, Východu… Je spoluautorem publikace Česká Třebová (vydala Ondříčková, 1934).
Jindřich Praveček vychoval tři děti. Nejvýznamnější je syn Jindřich, významný dirigent, skladatel a pedagog.
Jindřich Praveček starší byl za zásluhy o český zpěv jmenován prvním čestným členem českotřebovského spolku Bendl, vlastnil čestný diplom Národní jednoty severočeské v Praze. Jeho schopnosti byly oceněny v roce 1934 uměleckou komisí pěvecko hudebního festivalu v Praze zařazením jeho skladby do pořadu I. slavnostního koncertu v Průmyslovém paláci. 540 zpěváků východočeské župy Fibichovy tehdy zapělo pod vedením autora slavný sbor "Láska k vlasti". Celý pořad přenášel Československý rozhlas.
Od 3. srpna 1980 se ostatky Jindřicha Pravečka staršího a jeho ženy Anny nacházejí v rodinném hrobu ve Výprachticích. Pietnímu aktu tehdy předcházely velké oslavy.
Jan Skalický