K sedmdesátým narozeninám PhDr. Jindřicha Růžičky

            Historik a archivář Dr. Jindřich Růžička, CSc. se v letošním roce dožil 70 let. Jeho životní dráha, která započala v České Třebové je jinak velmi těsně spojena s Litomyšlí. Jako malý chlapec ztratil maminku a vyrůstal v rodině dědečka. Studoval na českotřebovském gymnáziu (matu- roval v roce 1945) a na Filosofické fakultě University Karlovy. Zde nejprve studoval filosofii a dějepis, pak odbornou větev studia československých dějin a pomocných věd historických. V letech 1949 - 50 napsal dizertační práci, která pak byla publikována pod názvem O knize města České Třebové z předhusitské doby (SAP 1954) V roce 1950 nastoupil do litomyšlského městského archivu a byl současně i správcem litomyšlského muzea.

            Jindřich Růžička sice napsal řadu pojednání a recenzí s archivní tematikou, ale archivnictví bylo až v druhé řadě jeho zájmu. Před několika lety napsal, že patří k těm příslušníkům své generace, pro něž archivy byly "útulkem, kde bylo možné dělat konkrétní užitečnou práci pro budoucí badatele a nemuset pracovat na místech, pro která jsme se studiem připravovali, ale která byla ideologicky nepoměrně angažovanější a sledovanější...." Byl vždy spíše historik, nebo přesněji filosofující historik. Jeho hlavní a dlouhodobý zájem patřil národnímu obrození, resp. 19. století na Litomyšlsku, Českotřebovsku a Poličsku a významným jedincům spojeným s tímto krajem, jako byli např. J.V. Michl-Drašar, F.M. Klácel, Š. Hněvkovský, J.N. Eiselt, Alois Jirásek, T. Nováková aj. K jeho velkým láskám náleží H.G. Schauer, jehož životem a dílem se zabývá již několik desetiletí a o němž publikoval řadu studií. Zasloužil se o odbornou přípravu mezioborového sympozia, které se u příležitosti životních výročí H.G.Schauera konalo v Litomyšli v roce 1992. V poslední době se intenzivně obírá myšlenkovým odkazem T.G. Masaryka, což logicky navazuje na jeho schauerovská studia a pojednání o Zd. Nejedlém. Tyto zájmy nacházejí konkrétní výraz ve spolupráci s obnoveným Ústavem T.G. Masaryka.

            Jindřich Růžička je činorodý muž, nejenže pravidelně navštěvuje okresní archiv, kde má i po svém úplném odchodu do důchodu koncem roku 1992 svůj stále zaplněný pracovní stůl, ale vede i historický seminář a kroužek na litomyšlském gymnáziu. Uplatňuje tak nejen praktické zkušenosti historika a archiváře, ale i své pedagogické zájmy. Pochází z učitelské rodiny a něco z kantorského ducha asi i zdědil. Z badatelských počinů posledních let je dále významná jeho spolupráce na připravovaném přehledu přemyslovských měst a konenčně monografie o Desné na Litomyšlsku, kterou tato obec dostala pozoruhodné, kriticky zpracované dějiny od počátku kolonizace v tomto kraji až po současnost.

            Pro Růžičkovo dílo je příznačné, že v popředí jeho zájmu   stojí osobnost, skrze níž charakterizuje určitou dobu. Dále je to filosofický nadhled, se kterým přistupuje ke zpracování tématu. Neutápí se v detailech, jde mu především o dějiny myšlenek. Proto jeho studie mají širší význam.   V minulosti vidí výzvu k dialogu - prostřednictvím poznání minulosti usiluje o lepší porozumění současnosti.

            Jindřich Růžička během svého působení v Litomyšli nikdy nezapomněl na své rodné město. V České Třebové má stále spoustu přátel, mnohokrát jsme mohli navštívit jeho přednášky, několikrát otevíral svým pozoruhodným projevem česko- třebovské výstavy, ani nám v redakci zpravodaje   nikdy neodmítl pomoc a spolupráci. Podílel se na přípravě známého sborníku k 700. výročí existence České Třebové (1978), pro který zpracoval kapitolu o historii města od období kolonizace do husitské doby. Prostřednictvím Jindřicha Růžičky jsme získali kontakt na další významné osobnosti, z jejichž publikační činnosti jsme mohli čerpat a využít ji ve prospěch našeho Českotřebovského zpravodaje a našeho města.

            Jindřichu Růžičkovi jsme tedy v mnohém zavázáni. K jeho letošním sedmdesátinám (které oslavil již v dubnu t.r.) mu dodatečně přejeme mnoho zdraví, pohody, duševního klidu. Ať svým dílem a kritickými poznámkami nadále vnáší rozruch do kulturního dění.

(Podle textů PhDr. Milana Skřivánka), ČtZ 9/96