František Kajetán Zedínek
Josef Slavík
Hudební skladatel, dirigent a učitel hudby František Kajetán Zedínek působí
již 50 let v České Třebové. Za tuto dobu vytvořil množství vokálních a
instrumentálních skladeb, jako dirigent uvedl úctyhodnou řadu symfonických,
komorních a sborových koncertů a jako teoretik připravil desítky hudebníků,
kteří dnes působí na uměleckých školách nebo v profesionálních orchestrech.
F.K. Zedínek se narodil 7. srpna 1923 jako jediný syn Františka Zedínka (1895
- 1965) a Marie, rozené Beznoskové (1901 - 1923). Otec, ruský legionář po
návratu do vlasti působil jako poštmistr. V roce 1920 se oženil. Radost z
narození syna však byla zkalena smrtí ženy při porodu. Znovu se tedy oženil s
vlastní sestřenicí Marií Šléglovou (1903 - 1994) která opak byla synkovi po celý
život milující a obětavou matkou.
Obecnou školu navštěvoval František v Rakovníku a ve Slaném, zde také
dokončil čtyřletou školu měšťanskou. Nikdo z předků z otcovy ani z matčiny
strany nebyl muzikantem. Již v útlém dětství projevil chlapec zájem o hudbu,
toužil se stát dirigentem a skladatelem. cesta ke splnění tohoto cíle však
nebyla pro něho jednoduchá. V desíti letech se začal učit hrát na housle.
Ředitel slánské hudební školy Jiří Včelák, jemuž František přinášel své první
skladatelské pokusy, se obětavě ujal jeho další další výuky a připravil ho během
intenzivního ročního studia k přijímacím zkouškám na pražskou konzervatoř, obor
skladby a dirigování.
Počátkem září 1939 se tedy F. Zedínek stal posluchačem státní konzervatoře
hudby v Praze (tehdy v Trojanově ulici blízko Karlova náměstí). Jeho učitelem
kompozice byli Rudolf Karel (jeden z posledních žáků Antonína Dvořáka), později
Karel Janeček, učitelem klavírní hry Josef Bartoš. Do techniky dirigování a
řízení sboru ho zasvětil Metod Doležil. Dějiny hudby přednášel tehdy PhDr. Emil
Hradecký, zákonodárství posvátné hudby PhDr. Bohumír Petr (bývalý emauzský
benediktin) a dějiny pravoslavné liturgické hudby profesor Grečaninov. Ředitelem
konzervatoře byl tehdy JUDr. Václav Holzknecht, rektory Jaroslav Kocián,
Ladislav Zelenka a Jaroslav Křička. Zedínkovými spolužáky byli mj. Jarmil
Burghauser (nar. 1921), Bohumír Čipera (1920), Václav Jiráček (1920), Zdeněk
Liška (1922), Zdeněk Procházka (1915) a Zbyněk Vostřák (1920). V průběhu studia
si volili posluchači hlavní předmět. Zedínek dal přednost kompozici před
dirigováním. Krom toho ještě složil státní zkoušku ze sborového zpěvu a později
též z klavíru, aby tak zároveň získal i učitelskou aprobaci. V létech studia na
konzervatoři (1939 - 44) bydlel v salesiánském ústavu v Kobylisích, kde působil
jako varhaník a sbormistr chlapeckého pěveckého sboru.
Pětileté studium kompozice zakončil v roce 1944 dvěma absolventskými pracemi:
oratoriem Stabat mater pro sbor a symfonický orchestr a Sedmi variacemi a
dvojitou fugou pro varhany. Oratorium pro značné finanční i technické nároky
provedeno nebylo, Sedm variací a fuga zazněly v pražském rozhlase 23. července
1944 v provedení Wiedermannova žáka Bedřicha Janáčka. Z uvedených kompozic je
patrný autorův zvýšený zájem o chrámovou a duchovní hudbu. V tomto směru ho
zvlášť ovlivňoval již výše zmíněný profesor Bohumír Petr, který ho též
informoval o možnosti odborného vysokoškolského studia na římské akademii Sv.
Cecilie, kde ovšem dosažení akademického titulu bylo podmíněno teologickým
studiem. Tato lákavá perspektiva vedla F.K. Zedínka ke vstupu do kongregace
salesiánů Dona Boska.
V letech 1945 - 50 absolvoval studium filosofie a praktické pedagogiky. v té
době komponoval převážně chrámovou hudbu, kterou psal pod obětavým vedením
svatovítského dómského ředitele kůru Otto Alberta Tichého. Byla to vlastně
příprava na vysněné studium na římské ceciliánské akademii. Plodnými léty
bylo jeho působení v Ostravě (1947 - 50). V salesiánském ústavě Dona Boska vedl
početný chlapecký sbor, dechový i komorní orchestr. Jedinečná hlasová kultura
ostravských zpěváčků ho dokonce inspirovala k napsání dětské pohádkové opery
Baron Puk, která za technické i materiální podpory ostravské operní scény měla
premiéru 21. března 1948.
Ze Zedínkova studia nakonec sešlo. 13. dubna 1950 byl salesiánský ústav
Don Boska v Ostravě zlikvidován. Státní bezpečnost zatkla příslušníky této
kongregace a odvlekla je do Oseku u Litvínova. Část zatčených (včetně F.K.zedínka)
pak policie deportovala do sběrného tábora v Želivu. Zedínek tak přišel nejen o
svobodu, ale i o desítky skladeb pro mužský a dětský sbor a varhany, které StB
zničila.
V červnu 1951 byl F.K. Zedínek v Želivi propuštěn. Vrátil se ke svým rodičům
do Slaného a téměř čtyři měsíce byl na brigádě ve skladu dřeva v ČKD Slaný. V
říjnu téhož roku byl povolán na základní vojenskou službu. Celé dva roky strávil
u vojenského útvaru v České Třebové. zde měl opět možnost vrátit se k muzice. U
útvaru vedl hudební soubor Salva, s nímž se účastnil vojenských soutěží a
absolvoval řadu vystoupení. Brzy také navázal styk s kulturními pracovníky ve
městě. Již v roce 1952 založil spolu s Františkem Navarou Divadlo hudby, v jehož
pořadech popularizoval vážnou hudbu.
Po skončení vojenské služby zůstal F.K. Zedínek trvale v České Třebové. V té
době se totiž uvolnilo místo učitele klavírní hry na zdejší hudební škole a tak
již v listopadu 1953 začal učit. V následujícím roce se stal sbormistrem
Pěveckého sdružení Bendl a pak i dirigentem Orchestrálního sdružení Smetana.
Později - ve spolupráci s Antonínem Šimečkem - dirigoval i učitelský Komorní
orchestr v Ústí nad Orlicí. S Antonínem Šimečkem též vedl a hlavně doprovázel
Pěvecké sdružení českotřebovských učitelek S těmito hudebními tělesy připravil
do konce osmdesátých let celou řadu koncertů. V druhé polovině padesátých let
vedl i pěvecký sobor železniční učňovské školy. Od roku 1969 řídil žákovský
soubor Lidové školy umění a později také školní orchestr, který vede v podstatě
dodnes.
Ale vraťme se k Zedínkově pedagogické a
skladatelské činnosti.
F.K. Zedínek není jen výborným
učitelem hudby – praktikem, ale i teoreticky fundovaným pedagogem. Jeho
pedagogické čtení (od stupnic k improvizovanému doprovodu ) bylo v roce 1974
oceněno v celostátní soutěži. Ve svém působení se vždy snažil uplatňovat moderní
didaktické postupy, které aktivizují žáky a dělají vyučování zajímavým a
přitažlivým. Stejně jako Ilja Hurník i Zedínek tvořivým způsobem uplatňuje
v praxi zásady Orffovy školy. Jako skladatel vytvořil Zedínek více
než 200 skladeb. Našli bychom mezi nimi písně, sborové skladby, opery,
scénickou hudbu, instrumentální skladby komorní i orchestrální. Můžeme je slyšet
na koncertech amatérských i profesionálních sborů a orchestrů, ale především na
vystoupeních žáků konzervatoří a základních uměleckých škol. Některá Zedínkova
díla uvedl i Československý rozhlas.
Největších úspěchů ve
skladatelských soutěžích dosáhl Zedínek v oboru písní a sborových skladeb. Psal
je převážně na slova Jana Čarka, Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta a
Františka Hrubína.
Nejrozsáhlejším dílem
F.K. Zedínka je operní skica Obrázky z Hor, věnované pobytu Boženy Němcové na
Horách u České Třebové. Od premiéry 20. června 1959 byla uvedena ještě šestkrát.
O rok později vysílal árie z této opery i Československý rozhlas. Naposledy jsme
měli možnost poslechnout si árie a sborové skladby z této opery v literárně -
hudebním pásmu, které bylo uvedeno 14. září 2001 v sále Na Horách.
Pozoruhodným
Zedínkovým jevištním dílkem je miniaturní dětská opera Červená karkulka. Zedínek
zpracoval tento námět ve třech variantách – jako minioperku, scénický melodrama
balet.
K dalším významným
skladbám našeho jubilanta patří Koncertantní invence pro violoncello, smyčce a
klavír, kterou v roce 1980 uvedl Východočeský státní komorní orchestr Pardubice
za řízení Libora Hlaváčka. Ze skladeb posledních dvaceti let bych rád připomněl
Sekvenci pro lesní roh , smyčce a klavír (1984), čtyřvětou Komorní mši pro
soprán, alt, baryton a varhany (1985(, Kontrapunktické variace na hebrejské téma
(Exodus) pro klavír a orchestr1988), Romanci pro dva lesní rohy, klavír a smyčce
(1989), Rondo pro klavír a smyčce (1992) a smyčcový kvartet Pocta J. A.
Komenskému (1994), který byl uveden brandýským smyčcovým kvartetem též ve
Švýcarsku.
Ve svých skladbách
usiluje Zedínek o hudbu srozumitelnou a jasnou, vyhýbá se ovšem sentimentální
melodice a primitivní harmonii. Jeho hudba je moderní a současná, investičně
bohatá, melodická, rytmicky osobitá. V posledních letech píše pouze skladby
kratšího rozsahu. Je totiž přesvědčen, že pozornost dnešního posluchače není
neomezená a zaujmout – zvláště mladého posluchače – rozsáhlou skladbou je
problematické.
Málokdo ví, že F. K.
Zedínek byl a je i v současnosti literárně činný. Nedlouho po válce napsal
literární esej „Země v díle Otokara Březiny“. V posledních letech se ke svému
básníkovi znovu vrátil. K tisku má připravenou knihu „ Duchovní hodnoty
Březinova básnického díla“.
Za půlstoletí své
činnosti v České Třebové si František Kajetán Zedínek získal renomé výborného
muzikanta a úctu a vážnost u hudbymilovné veřejnosti. Zasloužil se více než
kdokoliv jiný o rozkvět hudebního života v našem městě a stal se jedou
z nejvýraznějších osobností kulturního života v České Třebové po druhé světové
válce. Po právu byl v minulém roce jmenován čestným občanem města.
24. října 2003 se
v sále Kulturního centra konal slavnostní koncert k osmdesátinám F. K. Zedínka.
Byl připraven výhradně ze skladeb oslavence, u dirigentského pultu se vystřídali
Bohuslav Mimra a sám skladatel. Přeplněný sál, oslavné řeči, nadšené ovace – to
vše bylo jasným důkazem toho, jaké úctě a vážnosti se F. K. Zedínek těší u svých
spoluobčanů.
Poznámka
V příloze uvádím
přehled skladatelské tvorby a dirigentské činnosti F. K. Zedínka. Z nich si
můžeme udělat představu o neobyčejně bohatém a aktivním hudebním životě
skladatele.
Podíváme – li se
blíže na řadu koncertů, které Zedínek v České Třebové a okolních městech uváděl,
zjistíme, že na programu se nejčastěji vyskytovala díla Bedřicha Smetany,
Antonína Dvořáka a Zdeňka Fibicha. Ze světových skladatelů věnoval Zedínek
velkou pozornost skladbám Ludwiga van Beethovena, Wolfganga Amadea Mozarta. Na
mnoha hudebních večerech zazněla i Zedínkova vlastní díla, nejčastěji opera
Obrázky z hor, případně árie a sbory z této zpěvohry. Zedínek seznámil
českotřebovské publikum se skladbami řady dalších skladatelů, vícekrát byla na
programu koncertů díla Viléma Blodka, Josefa Suka, Antonia Vivaldiho, Franze
Schuberta, Petra Iljiče Čajkovského, Josefa Haydna a dalších.
Málokdo si umí udělat
představu, co času, úsilí a energie stálo nacvičit s amatérskými orchestry a
sbory takové množství nejrozdílnějších hudebních děl. Přitom v seznamu koncertů
nejsou uvedeny akce a koncerty, které F. K. Zedínek připravil se žákovskými
soubory a orchestry ani samostatné koncerty Pěveckého sboru Bendl. Navíc je
třeba připomenout, že náš přehled není úplný, zahrnuje pouze vystoupení, které F.
K. Zedínek absolvoval v našem městě od roku 1953. Jeho dirigentská činnost za
předchozích 10 let – v Praze a Ostravě není rovněž evidována.
F. K. Zedínek je ke
své vlastní tvorbě velmi kritický. Do přehledu svých skladeb zařadil podle mého
názoru přibližně jen polovinu opusů, které kdy vytvořil.
Seznam skladeb F. K. Zedínka
-
VOKÁLNÍ TVORBA -
sólové písně
- PÍSEŇ O FLÉTNĚ A HOBOJI (Fr. Branislav)
1967
- (soprán, flétna, hoboj, klavír, - smyčce,
klavír)
- VĚJÍŘ BOŽENY NĚMCOVÉ (J. Seifert)
1967
- (soprán, klavír – smyčce, klavír)
- DOMOV ( cyklus tří písní): soprán, klavír
1968
- Cestička k domovu (K. V.
Rais)
- Poklad (J. Neruda)
- Na dobrou noc (K.
Bendová)
- LETNÍ VZPOMÍNKY (cyklus tří písní):
1971
- (soprán, klavír)
- Kytice (J. V. Svoboda)
- Odmykání lesa (J. Čarek)
- Kdyby tu nic nebylo (J.
Čarek)
- (smyčce, klavír)
- DĚŤÁTKO SPÍ (J. Čarek)
1979
- (soprán, klavír – smyčce)
- MATIČCE (J. V. Sládek) – soprán, klavír
1979
- O TATÍČKOVI A MATIČCE (J. V. Sládek)
1979
- (soprán, klavír)
- SVATEBNÍ PÍSEŇ (Š. Ščipačev)
1987
- (tenor, klavír)
- UKOLÉBAVKA PRO PANENKU (K. Bendová)
1987
- (soprán, klavír)
- POZDRAV DĚTEM (F. Bartoš)
1988
- (tenor, klavír)
- DĚDEČKOVI A BABIČCE (J. V. Sládek)
1988
- (soprán, klavír)
- MATKA A JABLOŇ (Fr. Hrubín)
1993
- (soprán, klavír)
- smíšené sbory LÁSKA NEKONEČNÁ
(Sušil) 1961
- balada na texty české
lidové poezie
- (hoboj, klavír,
smyčce)
- PÍSEŇ (J.
Seifert) 1973
- (komorní orchestr)
- SMUTEK ZA HENDELE (J.
Seifert) 1973
- melodramatická
kantáta
- (sóla, recitátor,
komorní orchestr)
- ZPÍVÁM ZPĚV MÍRU (V.
Nezval) 1960
- oceněno v krajské
kompoziční soutěži (1. místo)
- ženské sbory ČESKÉ LÍPY (M.
Navrátilová) 1960
- (vše s klavírem)
-
- MAMINCE A DĚŤÁTKU (J.
Čarek) 1960
- obojí oceněno
v krajské kompoziční soutěži (1. místo)
- RŮŽE A POUPÁTKO (J.
Čarek) 1962
- MAMINČINA PÍSEŇ (J.
Seifert) 1973
- PÍSEŇ O SLABIKÁŘI (J.
Seifert) 1973
- dětské sbory ROZSĚVAČI (J. Čarek)
1960
- (vše s klavírem) AUTOBUS (J. Čarek)
1960
- (obojí oceněno
v krajské kompoziční soutěži (1. místo)
- VESELÝ JÍDELNÍČEK
1967
- (obojí na slova
lidové poezie)
- RADOSTNÝ
ZEMĚPIS 1967
- DĚTSKÝ SEN ( J.
Seifert) 1967
- MALÁ POHÁDKA O ŘEPĚ (F.
Hrubín) 1970
- ČARODĚJNÝ ORLOJ (J.
Vladislav) 1970
- (v orffovském stylu)
- SLABIKÁŘ PO MÁMĚ (F.
Hrubín) 1971
- USPÁVANKA (J. V.
Sládek) 1971
- TŘÍDNÍ KRONIKA (Kainar,
Havel, Břechva) 1972
- (sbor, klavír,
recitátor)
- PODZIMNÍ KONCERT (M.
Zounar, J. Hilčr) 1976
- DOMOVNÍ ZNAMENÍ ( V.
Nezval) 1977
- U zlatého hada
- U modré kachny
- U tří čápů
- (též součást scénické
suity)
- MOMENTKY Z NAŠÍ ULICE
- (K. Šiktenc, Zd.
Kriebel, F. Hrubín, V. Nezval, F. Halas
- LETNÍ DEN (F. Hrubín)
1979
- (pásmo pro PHV)
-
TVORBA
INSTRUMENTÁLNÍ (sólové nástroje)
- smyčce MELODIE Z POHÁDKY
1962
- (violoncello –
klavír)
- AFORISMY (7
miniatur) 1963
- (housle – klavír, též
viola)
- KONCERTANTNÍ
INVENCE 1968
- (violoncello – klavír
nebo komorní orchestr)
- ČRTA NA JMÉNO
E-D-A 1970
- (housle – klavír)
- POETICKÁ
VZPOMÍNKA 1970
- (dvoje housle –
klavír, též smyčce)
- LYRICKÉ ANDANTE
1990
- (violoncello – smyčce
– klavír)
- RONDO PRO KLAVÍR A
SMYČCE 1992
- smyčcový VARIACE NA STAROFRANCOUZSKÉ
TÉMA 1956
- kvartet POCTA JANU ÁMOSU
KOMENSKÉMU 1994
- dechové MALÁ
SUITA
1971
- nástroje (2 zobcové flétny,
kytara)
- LETNÍ PASTORALE
1963
- (hoboj /klarinet/,
smyčce, klavír)
- HUDBA PRO
TRUBKU 1965
- (symfonický orchestr
nebo smyčce, klavír)
- SEKVENCE
1984
- (lesní roh, smyčce,
klavír)
- ROMANCE
1989
- (dva lesní rohy,
klavír a smyčce)
-
- dechový ROZMARNÁ
SPOLEČNOST 1975
- kvintet TŘI VENKOVSKÉ
IDYLKY 1977
- dvouruční MELANCHOLICKÝ
TANEC 1957
- PAS DE DEUX
1957
- ŠTAFETA
1961
- ČERNOUŠKOVA
UKOLÉBAVKA
- ŘÍKADLA
1968
- NEONY
1972
- RONDO
2000
-
- čtyřruční ŘÍKADLA
1968
- NEONY
1972
- SCHERZO VE STARÉM
SLOHU 1972
- HUDBA S FILMU
(valčík) 1986
- PÍSNIČKY PRO
ČTYŘRUČNÍ KLAVÍR 1978 – 86
- DVA POPĚVKY
- Pochodová písnička
- Písnička do tance
- Prázdninová písnička
- Starosvětská písnička
- Večerní píseň
- (harmonizace a klavírní nebo
varhanní doprovod)
- MUZIKANTI,
VYHRÁVEJTE 1970
- (pásmo českých
lidových písní)
- RADOSTNÝ
ZEMĚPIS 1957
- (pásmo českých
lidových písní)
- ČTYŘI ČESKOTŘEBOVSKÉ
CECHVNÍ PÍSNĚ 1957
- ČTYŘI KOLEDY Z NOVOBYDŽOVSKA
1968
- ČERNOBÍLÉ
VÁNOCE 1992
- (2 černošské a 3
evropské koledy)
- KOLEDY NÁRODŮ
1991
- (10 koled různých
evropských národů)
- akordeon MELANCHOLICKÝ
TANEC 1957
- (smyčce, klavír)
- HANKA –
polka 1966
- (tři akordeony)
- DUMKA
1966
- (tři akordeony)
- ROZMARNÉ
RONDO 1968
- (akordeon, smyčce,
klavír)
- MEDITACE NA
BRUCKNEROVO TÉMA 1992
- (akordeon, klavír,
smyčce)
- varhany SEDM VARIACÍ A DVOJITÁ
FUGA 1944
- (druhá absolventská
práce)
-
TVORBA ORCHESTRÁLNÍ
- komorní PAS DE DEUX a
MELANCHOLICKÝ TANEC 1956
- orchestr (obojí z České
Sněhurky)
- POCHOD Z DĚTSKÉHO
BALETU 1966
- SCHERZO VE STARÉM
SLOHU 1966
- (též pro symfonický
orchestr)
- ŘÍKADLA
1968
- NEONY
1972
- DIALOGY
1975
- VARIACE NA RENESANČNÍ
TÉMA 1977
- SCHERZOVÉ
ALLEGRO 1978
- MOLLDUROVÝ VALČÍK
1984
-
KONTRASTY
1984
- PARAFRÁZE NA ČESKOU
LIDOVOU PÍSEŇ 1985
- (Ta zlukovská náves)
- EXODUS
1988
- (kontrapunktické
variace na hebrejské téma)
- MEDITACE NA
BRUCKNEROVO TÉMA 1993
- STABAT MATER
1944
- (1.
absolventská práce – smíšený sbor,
- symfonický orchestr)
- JEŽÍŠKŮV TRŮN (Č.
Tomíško) 1949
- (píseň – soprán, alt,
varhany)
- ZŮSTAŇ S NÁMI, PANE (LK
24, 29) 1950
- (smíšený sbor, varhany)
- DVĚ SMUTEČNÍ PÍSNĚ
1955
- Píseň o městě nebeském (J.
V. Sládek)
- Hospodáři (J. V. Sládek)
- (jednohlas, varhany)
- LUX FULGEBIT
1958
- (vstupní antifona 2.
vánoční mše)
- soprán, alt, baryton –
varhany
- OFFERTORIUM K SVÁTKU SV.
JAKUBA 1968
- (smíšený sbor, komorní
orchestr, varhany)
- KOMORNÍ MŠE (bez Creda)
1985
- (soprán, alt, baryton,
varhany)
- český liturgický text
- PÍSEŇ SV.
BARTOLOMĚJI 1989
- (soprán, alt, baryton,
varhany)
- V CHRÁM SLÁVY TVÉ (J. N.
Boháč) 1989
- (soprán, alt, baryton,
varhany)
- SBORY K BOŽÍMU TĚLU
(dvojí znění)
- (mužský sbor)
- SBORY K PAŠIJÍM
- (mužský sbor)
- Andělům svým
- Věrným synům
- Don Boskovi
- Návrat trpitelů
Tyto skladby, včetně několika scénických
- Žalm 39.
prací, byly brutálním zásahem
- Sen hrdinů
komunistické STB v r. 1950 zničeny.
- BARON PUK – dětská
opera 1948
- (vlastní libreto)
- ZPÍVAJÍCÍ ŘEKA (V.
Renč) 1949
- OHIOVY OČI (hra
z japonského prostředí) 1949
- (vlastní libreto)
- Tyto tři práce se
nedochovaly (STB zničilo)
- ČESKÁ SNĚHURKA (B.
Štangler) 1956
- (dětská divadelní hra
se zpěvy a tanci)
- OBRÁZKY Z HOR – opera
o návštěvě B.N. v Č. T. 1959
- (vlastní libreto)
- ČERVENÁ KARKULKA (F.
Hrubín) 1972
- (scénický melodram –
opera – balet)
- PRINCEZNA PAMPELIŠKA
(J. Kvapil) 1961
- (písně a scénická
hudba)
- RUMCAJS LOUPEŽNÍKEM
(V. Čtvrtek) 1970
- (písně na texty)
- TŘI ZRCÁTKA (zpívaný
balet) 1963
- Kalužina (J. Čarek)
- Vosa parádnice (V.
Šiktanc)
- Čarovné zrcadlo (J.
Kainar)
- MOMENTKY Z NAŠÍ
ULICE 1981
- Křižovatka (F. Halas)
- Popeláři (Z. Kriebl)
- Kominík (F. Hrubín)
- NAŠÍ ŠKOLE
K NAROZENINÁM 1985
- Texty J. Havel aj.
Hostáň
- FANTA GIRO (J.
Slavík) 1980
- pohádková hra o 10
obrazech
- (pouze ve skizze –
neprovedeno)
- ROZSÉVAČI
- AUTOBUS
- ČESKÉ LÍPY
- ZPÍVÁM ZPĚV MÍRU
KDO Pardubice 1959
- MAMINCE A DĚŤÁTKU (ženský sbor)
KDO 1963
- TŘI ZRCÁTKA (dětský sbor)
KDO 1963
- LETNÍ DEN (dětský sbor)
KDO 1970
- ČERVENÁ KARKULKA (scénický melodram
DILLA – PRAHA 1972
-
operka, balet)
- MALÁ SUITA (klarinetové trio)
Svaz hudebníků ČSR
-
Praha 1974
- TŘI VENKOVSKÉ OBRÁZKY (klarinetové
duo) Svaz hudebníků
-
Uherské Hradiště
1977
- KAPITOLKY O DUCHOVNÍ HUDBĚ – příspěvky do
časopisu CYRILL (1944 – 47)
- ZEMĚ V DÍLE OTOKARA BŘEZINY (meditace)
1953
- OD STUPNIC K IMPROVIZOVANÉMU
DOPROVODU 1961
- (pedagogické čtení) – vydalo Středisko školských
služeb
- DUCHOVNÍ HODNOTY BŘEZINOVA BÁSNICKÉHO
DÍLA 1997
-
F. K. Zedínek o své
tvorbě
- (Půlstoletí – jako když obrátíš list v knize)
- Na podzim roku 2003 tomu bylo 50
let, co jsem nastoupil na českotřebovskou hudební školu jako učitel klavíru.
Každé takové výročí vybízí většinou k jakési rekapitulaci, či povšechnému
zhodnocování, což bývá převážně úkolem „těch druhých“, zatímco ten, jehož se
to týká, s údivem mnohdy zírá, co si to o něm „ti druzí“ nevymysleli.
Připouštím, že moje školní i mimoškolní aktivity během těch několika
desetiletí byly natolik evidentní, že jejich zhodnocení by při střízlivém
odhadu mohlo být i objektivní.
- Poněkud složitější to ale bude s
posouzením mé činnosti kompoziční. Abych tedy předešel možnému nedorozumění,
předesílám několik vysvětlujících poznámek. V prvé řadě komponování nebylo
v mém životě nikdy existenční nutností. Hmotný prospěch z něho jsem měl téměř
zanedbatelný. Povolání „skladatel“ se v podvědomí většiny lidí kryje
s představou tvůrce oper, symfonií či koncertů, nebo autora nějakých úspěšných
populárních hitů.
- V mém případě ani jedno, ani druhé….
Vlastní učitelská praxe usměrňovala moji tvorbu do oblastí sice méně
atraktivních, ale o to potřebnějších. Každý začínající komponista si po
ukončení studií nevyhnutelně položí dvě zásadní otázky: co psát a proč vlastně
psát? Slavný francouzský skladatel 20. století Artur Honegger své žáky vážně
před touto profesí varoval a naléhavě jim ji vymlouval, zvlášť jako činnost
existenční. Na rozdíl od instrumentalistů je komponista v očividné nevýhodě.
Díla velkých mistrů minulosti stále žijí, jsou hrána a obdivována, kdežto
jakákoli novinka se velmi těžce prosazuje, nehledě k tomu, že při dnešním
životním tempu je záhy překonána novými a novými skladbami dalších a dalších
skladatelů.
- Na pražské konzervatoři (v letech
1939 – 1944) jsem měl to úžasné štěstí, že mé prvé skladatelské pokusy
korigoval pan profesor Rudolf Karel, jeden z posledních žáků Antonína
Dvořáka. Byl nám, mnohdy nekriticky sebejistým mladíkům, nejen otcovským
přítelem, ale hlavně spolehlivým rádcem, který nás při osvojování si
základních dovedností skladatelského „řemesla“ vedl v duchu těch nejryzejších
dvořákovských tradic. V dalších letech to byl pan profesor Karel Janeček, žák
mistrovské školy Vítězslava Nováka, jeden z typických představitelů české
moderny třicátých let 20. století. Svými obsáhlými znalostmi a širokým
rozhledem nám odhaloval daleké obzory jak v oblasti harmonie, tak skladebné
tektoniky. Jemu dodnes vděčím za to, že jsem se dokázal zorientovat v množství
nejrůznějších skladatelských směrů a technik, počínaje atonální dodekafonií a
konče experimenty elektroakustické hudby.
- Po celou dobu studií na
konzervatoři i v letech následujících jsem měl možnost uplatnění
v inspirativním prostředí salesiánských komunit jako sbormistr, dirigent či
varhaník, což jednoznačně rozhodlo i o zaměření mé kompoziční činnosti. Když
jsem pak začal učit, mohl jsem si ověřovat na jednotlivých případech jak
technické možnosti žáků, tak jejich citovou reakci na moje skladby. A tak byla
pro mne jednoznačně zodpovězena nejen otázka co, ale i proč vůbec psát.
- Zkomponovat melodii, která tu ještě
nezazněla, dát jí vhodný instrumentální kabátek a dobře ji nastudovat s mými
mladými přáteli, to je činnost, která mne zcela uspokojuje a přináší mi pocit
smysluplné skladatelské práce.
- F. K. Z.
-
-
Dirigentská
činnost
- (Samostatné koncerty žákovských sborů a
orchestrů neuvádíme.)
- 1955
- 2. březen Večer populárních
skladeb S
- Smetana,
Blodek, Dvořák, Nedbal, Kovařovic
- Adam,
Sarasate, Flotow, Mendelssohn – Bartholdy
- Sólista: E.
Vaníček
- 23. duben Slavnostní koncert
k 70. narozeninám J. Pravečka B
- Skladby J.
Pravečka (sen.)
- Sólisté:
Hrušová, Ročková, Preisler, Lipavský
- 21. a 22. květen Chvalovský –
Štangler: Pro blaho vlasti KOS
- Dětská
pohádková opereta
- 24. listopad Večer árií
z českých oper B, S
- Blodek,
Dvořák, Smetana
- Sólisté:
Hrušová, Ročková, Menšík, Lipavský
- 1956
- 15.března Koncert k 200.
výročí narození W. A. Mozarta S
- Skladby W.
A. Mozarta
- Sólisté:
Švihlíková, Munclinger, Vaníček
- 2. červen Akademie
v předvečer slavnosti majales S, B
- Held, Škroup,
Smetana, Křička
- 14. červen Večer
českotřebovských skladatelů S
- Broulík,
Císař, Hausmann, Kyral, Leopold
- Praveček
(sen i jun.), Veit, Zedínek
- Sólisté:
Hrušová, Preisler, Lipavský, Jansa, Vaníček
- 28. listopad Árie a sbory
z českých oper S, B
- 29. listopad Smetana: Prodaná
nevěsta
- Blodek:
V studni
- Sólisté:
Hrušová, Ročková, Menšík, Lipavský
- 1957
- 5. květen Zedínek –
Štangler: Česká Sněhurka S
- 9. květen Orchestrální
koncert S
- Vivaldi:
Flétnový koncert č. 4
- Grieg:
Elegické melodie
- Chopin:
Klavírní koncert f moll
- Schubert:
Rosamunda, Symfonie h moll
- Sólisté:
Švihlíková, Munclinger
- 21. listopad Večer populárních
melodií S
- Smetana,
Dvořák, Novák, Suk, Nedbal
- 1958
- 23. duben Slavnostní koncert
k 35. výročí založení Bendla B, S
- Smetana,
Dvořák, Bendl, Fibich, Glinka
- Čajkovskij,
Suchoň, Praveček (sen.)
- Sólisté:
Hrušová, Ročková, Lipavský, Vandas
- 10. červen Koncert z díla
Ludwiga van Beethovena S
- Houslový
koncert D dur, Egmont
- Symfonie č.
5 Osudová
- Sólista: V.
Trait
- 9. prosinec Večer českých
skladatelů B, S, U
- Smetana,
Dvořák, Fibich, Suk, Rejcha
- Praveček
(sen.), Čeněk
- Sólisté: T.
Bassi, Lipavský
- 1959
- 7. červen Slavnostní
odhalení pam. Desky A. Bennewitze S, AŠ
- Smetana:
Slavnostní předehra C dur
- Mozart:
Koncert A dur pro housle
- Míča:
Sinfonia in Re
- Sólisté: E
Vaníček
- 20. červen Zedínek: Obrázky
z Hor (premiéra) S, B
- 21. a 28. červen Zedínek: Obrázky
z Hor S, B
- 26. listopad Slavnostní koncert
k založení hudební školy S, AŠ
- 1960
- 2. duben (Litomyšl) Zedínek: Obrázky
z Hor S, B
- 16. a 17. duben Zedínek: Obrázky
z Hor S, B
- 2. prosinec Večer starých
českých mistrů S
- Mysliveček:
Předehra F dur
- Benda:
Pygmalion
- Brixi:
Koncert F dur pro varhany
- Stamic:
Sinfonia in D
- Sólista:
František Preisler
- 1961
- 5. duben Večer skladatelů
20. století S, AŠ
- Gerschwin:
Rapsodie v modrém
- Addinsell:
Varšavský koncert
- Brož:
Chromatické variace
- Fischer:
Jižně od Alp
- Sólisté: Jan
Hřivnáč, Eliška Poláková
- 31. květen Koncert k 120.
výročí narození A. Dvořáka S, B
- Mužské a
ženské sbory, výňatky z oper
- Stabat Mater
č. 3 a 10
- Pražské
valčíky
- Slovanský
tanec č. 8
- Sólisté:
Hrušová, Ročková, Janeba
- 8. listopad Koncert z díla
Antonína Dvořáka S, AŠ
- Slavnostní
pochod
- Romance pro
housle a orchestr
- Rondo pro
violoncello a orchestr
- Scherzo
capriccioso
- Koncert h
moll pro violoncello a orchestr
- Sólisté:
Saša Večtomov, Ed. Vaníček
- 18. listopad Festival
symfonických orchestrů okresu S, AŠ
- (Lanškroun) Dvořák: Koncert h
moll pro violoncello
- Sólista:
Pravoslav Sádlo
- 1962
- 26., 27. květen Zedínek: Obrázky
z Hor S, B
- 1963
- 27. červen Scény ze světových
oper S, B
- Wagner:
Lohengrin
- Gounod:
Faust a Markéta
- Bizet:
Carmen
- Borodin:
Polovecké tance
- Verdi: Aida
- Sólisté:
Hrušová, Ročková, Sedláčková, Preislerová,
- B. a Z.
Langové, Lehečka, Krpata
- 1964
- 28. květen Večer Bedřicha
Smetany S, B, AŠ
- Předehra
k opeře Libuše
- Věno, Česká
píseň
- Z českých
luhů a hájů, Blaník
- 30. říjen Koncert z díla
Bedřicha Smetany S, B
- Věno, Česká
píseň, Proč bychom se netěšili
- Z českých
luhů a hájů, Blaník
- 1965
- 27. květen Slavnostní koncert
k 20. výročí osvobození S, B
- Árie
z českých oper
- Fibich:
Jarní romance
- Sólisté:
Milada Šubrtová, Eduard Haken,
-
V. Ročková, M. Lehečka
- 1966
- 24. listopad Večer
romantiků
S
- Schubert:
Symfonie h moll, Nedokončená
- Weber:
Koncert F dur pro fagot
- Borodin: Ve
střední Asii
- Fibich:
V podvečer
- Sólista:
Jaroslav Bednář
- 1967
- 30. listopad Nesmrtelné
melodie S, B
- Dvořák:
Jakobín
- Moniuszko:
Halka
- Gounod:
Faust a Markéta
- Borodin:
Polovecké tance
- Verdi:
Nabucco
- Sólisté:
Jaroslav Horáček, Hrušová, Drábek, B. Lang
- 1968
- 13. červen Slavnostní koncert
k 60. výročí založení
-
Orchestrálního sdružení Smetana
S, AŠ
- Smetana:
Předehra C dur, Vltava
- Lully:
Královští hudebníci
- Strauss R.:
Koncert pro lesní roh
- Sólista:
Josef Švenk
- 24. říjen Slavnostní
koncert k 50. výročí ČSSR S, B, AŠ
- Suk: V nový
život
- Smetana:
Vyšehrad, Vltava
- Árie a sbory
z oper Smetany, Blodka a Fibicha
- Sólisté:
Jaroslav Horáček, Hrušková, Petrák
- 1969
- 22. červen Odhalení pamětní
desky Karla Kovařovice S, AŠ
- (Přívrat a Č. T.) Kovařovic:
Psohlavci
- Sólisté: E.
Vaníček, L. Hejda
- 1970
- 29. říjen Melodie
z nejmilejších S, B
- Árie a sbory
z oper: Prodaná nevěsta, Dalibor,
- Čertova
stěna, Tajemství, Jakobín, Rusalka,
- V studni,
Obrázky z Hor
- Sólisté:
Maxa, Hrušová, Ročková, Drábek
- 1971
- 6. červen Hudba čtyř
století S
- Purcell:
Marais, Míča, Britten, Haydn
- Zedínek:
Koncertantní invence pro smyčce a klavír
- Sólista:
Rudolf Lojda
- 1972
- 27. duben Koncertní provedení
Smetanova Tajemství S, B
- Sólisté: J.
Horáček, Hrušová, Ročková, Drábek
- 1973
- 31. květen Večer romantických
písní S
- Dvořák,
Mahler, Mendelssohn – Bartholdy,
- Fibich,
Bendl, Chvála, Zedínek
-
Sólisté: Majtner, Hrušová, Ročková, Dobrkovská
- 6. prosinec Koncert vokální a
instrumentální tvorby F. K. Z. S, B, D
- Sólisté:
Hrušová, Ročková, Lipavský, Dobrkovská,
-
Štark, Michálek
- 1974
- 27. duben Setkání kolektivů
ZUČ nesoucích jméno Smetana S,B
- Smetana:
Pochod studentských legií, Česká píseň
- Sólisté:
Hrušová, Petrák
- 5. prosinec Koncert na závěr
Roku české hudby S, B
- Árie z oper
B. Smetany a A. Dvořáka
- Fibich:
Jarní romance
- Sólisté:
Marcela Machotková, Václav Zítek
- 1975
- 27. listopad Koncert
instrumentální hudby S
- Beethoven:
Leonora III
- Kramář:
Koncert pro klarinet a orchestr F dur
- Weber:
Předehra k opeře Čarostřelec
- Liszt:
Klavírní koncert Es dur
-
Sólisté: K. Novotná, B. Zahradník
- 1976
- 25. listopad Koncert
instrumentální hudby S
- Fibich: Noc
na Karlštejně
- Bach:
Koncert pro housle E dur
- Scarlatti:
Koncert pro hoboj G dur
- Fibich:
Symfonie č. 2 Es dur
-
Sólisté:Čeněk Pavlíček, Jiří Adamus
- 1977
- 28. duben Slavnostní koncert
k 70. výročí orchestru S, NZDP
- Beethoven:
Klavírní koncert č. 5,
-
Symfonie č. 6 Pastorální
- Sólista:
Mirka Pokorná
- 1978
- 20. duben Jarní
koncert
S
- Dvořák:
Předehra k opeře Vanda
- Vivaldi:
Koncert pro kytaru D dur
- Čajkovskij:
Koncert pro housle D dur (2. část)
- Mozart:
Koncert G dur pro housle
- Sólisté: J.
Pospíchal, M. Mysliveček
- 24. listopad Koncert ze skladeb
českotřebovských skladatelů S, B
- Škrabal,
Hausmann, Preisler, Praveček (jun.), Zedínek
-
Sólisté: Hrušová, Štěpániková, Lipavský
- 1979
- 17. květen Jarní
koncert
S
- Výňatka ze
skladeb Griega, Korsakova
- Dvořáka,
Rossiniho, Gounoda
- Bottesini:
Koncert h moll pro kontrabas
- Schubert:
Symfonie h moll Nedokončená
- Sólisté: P.
Horáček, J. Hudec
- 22. listopad Podzimní
koncert S
- Suk: Radúz a
Mahulena (Prolog)
- Dvořák: 8.
symfonie (2. a 3. část)
- Čajkovskij:
5. symfonie (2. část)
- Sólisté: E.
Vaníček, E.Sisr
- 1981
- 16. duben Jarní
koncert
S
- Weber:
Předehra k opře Oberon
- Grieg:
Koncert a moll pro klavír
- Vivaldi:
Koncert pro fagot
- Beethoven:
Symfonie č. 6 Pastorální
- Sólisté:
Jindra Kramperová, S. Čech
- 1982
- 18. březen Jarní
koncert
S
- J. A. Míča:
Concertino notturno
- Telemann:
Koncert pro violu
- Dittersdorf:
Koncert pro harfu
- F. V. Míča:
Sinfinia in RE
- Sólisté:
Spitzerová, Vaníček (jun.), Řehák
- 25. listopad Slavnostní koncert
k 75. výročí založení orchestru S, AŠ
- Beethoven:
Egmont
- Mozart:
Houslový koncert C dur
- Dvořák:
Slovanské tance č. 1, 8, 10
- Strauss: N
krásném modrém Dunaji
- Fučík:
Florentinský pochod
- Sólista:
Ivan Ženatý
- 13. prosinec Okresní přehlídka
komorní a symfonické hudby S, AŠ
- (Vysoké Mýto) Beethoven, Mozart,
Dvořák (viz k. 25. 11.)
- Zedínek:
Scherzo ve starém slohu
- 1983
- 29. duben Slavnostní koncert
k 60. výročí založení Bendla B, S
- Dvořák:
Česká suita (Preludium)
- Novák:
Slovácká suita (Zamilovaní)
- Drejsl:
Kantáta o Fučíkovi
- Smetana:
Česká píseň
- 1984
- 19. duben Slavnostní koncert
k Roku české hudby S
- Smetana:
Předehra k opeře Hubička
- Dvořák:
Legendy č. 1, 2, 3, 4, 9
- Dvořák:
Koncert h moll pro violoncello
- Sólista: D.
Veis
- 1985
- 23. květen Jarní
koncert
S
- Telemann:
Předehra F dur
- Stamic K.:
Koncert pro violu
- Händel:
Koncert pro kontrabas
- Martini:
Plaisir d´amoure
- Händel:
Chorus z oratoria Mesiáš
- Sólisté: F.
Pošta, J. Řehák, M. Hainzová
- 1986
- 21. květen Slavnostní koncert
na počest voleb S
- Mozart:
Koncertantní serenáda D dur
- Mozart L.:
Koncert D dur pro trubku
- Vivaldi:
Stabat Mater
- Vivaldi:
Koncert B dur pro trubku
- Sólisté: K.
Kachíková, M. Kejmar
- 1987
- 12. květen Koncert na počest
výročí orchestru S, B, U, T
-
Instrumentální část programu:
-
Albrechtsberger: Varhanní koncert B dur
- Benda:
Symfonie B dur
- Sólistka: B.
Drtilová
- 26. listopad Slavnostní koncert
k 80.výročí založení
-
Orchestrálního sdružení Smetana
- Hayden:
Symfonie D dur (Hodiny)
- Marcello:
Koncert pro hoboj
- Mozart:
Koncert G dur č. 3 pro housle
- Sólisté: L.
Seqardtová, J. Opšitoš
- 1988
- 17. listopad Podzimní
koncert S
- Zedínek:
Kontrapunktické variace na hebrejské téma
- Händel:
Koncert pro harfu a smyčce
- Vranický A.:
Koncert pro dvě violy
- Sólisté:
Hana Müllerová, J. a M. Řehákovi
- 20. prosinec Vánoční
koncert
S, B, T
- Ryba: Česká
mše vánoční
- 1990
- 19. duben Instrumentální
koncert S
- Stamic K.:
Orchestrální kvartet
- Vaňhal:
Koncert C dur pro violu
- Telemann:
Suita
- Zedínek:
Romance pro dva lesní rohy
- Sólisté:
Tomáš Secký, Jaroslav Secký, Milan Řehák
- 15. listopad Koncert mladých
sólistů S
- Skladby
Telemanna, Bendy a Zedínka
- Sólisté:
Málková, Vaníčkové sen. i jun.,
- Řehák,
Heinzová, Voleský
- 2003
- 24. říjen Slavnostní
koncert k jubileu F. K. Z. B, K, Ž,
BM
-
Instrumentální a vokální skladby F. K. Z.
- Variace na
renesanční téma
- Letní
pastorale
-
Melancholický tanec
- Lyrické
andante
- Kontrasty
- Modrá
kachna, Křižovatka, Kominík
- Láska
neskončená
- Dialogy,
Rondo
- Koncertantní
invence pro violoncello a klavír
- Molldurový
valčík
-
Vysvětlivky ke kapitole
Dirigentská činnost
- S Orchestrální sdružení
Smetana
- B Pěvecký sbor Bendl
- KOS Komorní orchestr
Orchestrálního sdružení Smetana
- U Pěvecký (Komorní) sbor
českotřebovských učitelek
- D Dětský pěvecký sbor LŠU
- T Dětský pěvecký sbor
Třebováček (Kajetánek)
- Ž Žákovský smyčcový
orchestr ZUŠ
- K Komorní orchestr Jaroslava
Kociána
- AŠ Střídavě dirigoval Antonín
Šimeček
- BM Střídavě dirigoval Bohuslav
Mimra
- NZDP Nastudoval F. K. Zedínek,
dirigoval František Preisler
-
Literatura o F.
K. Zedínkovi
- Vacková Jiřina B. Němcová v hudbě
(Muzeum B.N. Česká Skalice 1977)
- Slavík Josef 30 let
práce pro rozkvět hudby v našem městě /ČKZ 8/1983/
- Slavík Josef F. K.
Zedínek jubilující /ČKZ 8/1993/
- Slavík Josef 45 let
práce pro rozkvět hudby.… /ČKZ 8/1998/
- Slavík Josef
Galerie elity města (F. K. Zedínek) /ČKZ 10/2003/
- Mikolecký Milan F. K. Zedínkovi
bylo uděleno čestné občanství města /ČKZ 11/2003/
- Československý hudební slovník osob a institucí
II. /SHV Praha 1965/
-
-