Druhého října si připomínáme 15. Výročí úmrtí profesora Jaroslava Hosnedla. Jako učitel češtiny a filosofie působil od roku 1953 na třebovském Gymnáziu, v letech 1960 - 71 na Střední průmyslové škole železniční. Do povědomí našeho města se zapsal jako redaktor Hlasu Osvětové besedy, jako vedoucí rozhlasového kroužku a především jako režisér ochotnických představení.

Po srpnu 1968 neohroženě vystupoval proti představitelům totalitního režimu, a to ve škole i na veřejnosti. To se mu stalo osudným. V roce 1971 byl ze železniční průmyslovky přeložen na Gymnázium v Litomyšli a pak na tamní Střední zemědělskou školu. Několikrát dostal výpověď. Při soudním jednání se vždy obhájil. Na přímý zásah pracovníka KV KSČ Jiřího Kouřílka musel však nakonec ze školství odejít "pro ztrátu důvěry". Těžko potom sháněl zaměstnání. Až do své smrti pracoval v expedici n.p. Strojtex v České Třebové. Směl být totiž zaměstnán jen na takovém pracovišti, kde by nepřicházel do styku s lidmi. Právě tam však získal mnoho dobrých přátel a ctitelů.

Jaroslav Hosnedl byl všestranně nadaný člověk. Nejsem si jist, zda kantořina byla jeho pravým posláním. Byl daleko spíš filosof a básník. Jeho předností bylo logické myšlení a bohatá fantazie. Nesnášel přízemnost, primitivismus a pokrytectví. Morálně nikdy nezklamal, nepodlehl tlaku moci. Vždy se zachoval důstojně. Jistě ani on se nevyhnul omylům. Nikdy se však nezpronevěřil humanitním ideálům, kterými se po celý život řídil. Jeho charakter se nejlépe projevil v mezních situacích. Neznám člověka, který v nich obstál tak čestně jako on.