Vzpomínka na Marii Marklovou
Na Trávníku, na křižovatce ulic Svatováclavské a Dobrovského stávala vedle sebe tři nízká stavení. Ve všech třech bydleli Marklovi. V Dobrovského ulici v chalupě čp. 132 to byla rodina Ludvíka Markla, v rohovém domku obuvníka Pavička šp. 139 měla zase slečna Luduška Marklová trafiku a konečně ve stavení čp. 853 ve Svatováclavské ulici se 5. prosince 1905 v rodině řezbáře Markla narodila dcera Marie, jako starší ze dvou dětí. Maminka poměrně brzo zemřela a tak na Marii zůstal chod celé domácnosti.
Mladá Marie Marklová se záhy stala členkou místní jednoty Sokol, kde nalezla svůj druhý domov. Kromě vyčerpávající tělovýchovné činnosti se zde věnovala dalším aktivitám -.působila jako cvičitelka dorostenek a v roce 1931 se stala náčelnicí jednoty. Osobně se jako mnoho jiných účastnila i sletu na hřišti na Farářství v roce 1935. Účinkovala také v mnoha divadelních představeních na scéně ve velkém sále Na Skále. Věnovala se také tanci spolu s dalšími členkami Sokola, např. Věrou Steinerovou-Habrmanovou či Růženou Hamplovou, s nimiž vytvářela tehdy oblíbené "půlnoční scény", kterými byly zpestřovány plesy, nebo vystupovala na akademiích.
V roce 1931 Na Skále založila taneční soubor "Mar Mar Girls" = Děvčata Marie Marklové, který vystupoval o Silvestrech, akademiích či Mikulášských zábavách. Soubor měl pravidelně 8 - 10 členů, z nichž uveďme např. Marii Kratochvílovou-Pospíšilovou, Vlastu Dočkalovou - přívratskou, Pavlu Chmelíkovou - Tomšovou či Martu Klaclovou - Šmerglovou.
Marie Marklová se dále zapsala do našeho města literární činností. Pracovala jako redaktorka závodního časopisu "Kolem dokola" vydávaného v parnické textilce. Byla autorkou mnoha článků v Českotřebovském zpravodaji a dalším regionálním tisku. Jejím dílem jsou drobné publikace 110 let českotřebovského textilu a "Pazdeří". Velmi procítěně jsou psány její zápisy v Pamětní knize Sokola, popisující život v Sokole v období II. světové války. Vedla také deník stavby letního sokolského tábořiště. Známá je její povídka "Historka o muzikantech", popisující cestu českotřebovské dechovky do Prahy, zveřejněné v brožurce "Paběrky z historie České Třebové"
Do povědomí zdejších občanů se neodmyslitelně zapsala jako městská kronikářka a také jako pracovnice odborové knihovny ve zdejší Perle či Primoně, ve které pracovala řdu let.
Jelikož Marie Marklová prožila celý život ve čtvrti Trávník, byla velkým znalcem zdejší historie. O své vědomosti se ráda podělila s občany na mnoha besedách. Po likvidaci se Marie Marklová společně s manželem Jaroslavem Morkesem přestěhovala do novostavby v Habrmanově ulici O její lásce k rodnému městu svědčí i verše, které M. Marklová napsala v nemocnici, krátký čas před svým odchodem. Ve verších, které zdobily její úmrtní oznámení, sdělila přátelům a známým své poslední přání:
"Na rakev mi dejte větev kaštanovou
ať v rozkvětu anebo v usychání…
Ten starý kaštan trávnický
Byl svědkem mého zrodu, zrání…
Ať tedy dosvědčí i moje umírání…."
Marie Marklová zemřela po kratší nemoci 17. července 1983, před patnácti lety. Sousedé z domu její poslední přání vyslyšeli a při rozloučení dne 21. 7. Položili na rakev kytici z větví Šimonova trávnického kaštanu.
Martin Šebela