Doc. RNDr. Ilja Pek, CSc. (* 5. 11. 1945 v České Třebové)

 

1960 - 1963 studium na SVVŠ v České Třebové

1963 - 1968 studium na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, obor geologie, specializace paleontologie

 Od roku 1968 působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Vědeckou přípravu absolvoval na UK Praha, habilitační řízení pro obor geologie na UP Olomouc.

 V roce 1991 jmenován vedoucím katedry geologie. Kromě pedagogické práce také bohatá vědecko výzkumná činnost, zaměřená převážně na starší paleozoikum barrandienu. Další okruhy jeho vědecko výzkumné činnosti:

- výzkum trilobitové fauny, taxonomie, paleoekologie

- problematika ichnologie, tj. studium fosilních stop po životní činnosti organizmů; výzkum je orientován jednak na aspekty ichnotaxonomické, jednak na problematiku bioeroze.

 Člen vědecké rady PF a Vlastivědného muzea v Olomouci, předseda Poradního sboru Slezského zemského muzea v Opavě, spolupracovník Městského muzea v Moravské Třebové (člen redakční rady, zpracování scénaře a libreta stálé expozice neživé přírody) a Městského muzea v České Třebové (uspořádání a determinace materiálů regionální geologické sbírky), muzea v Šumperku (determinace materiálů).

 Člen České gelogické společnosti, místopředseda olomoucké pobočky ČGS, člen Gesellschaft f r Geschiebe Forschung, univerzita Hamburg, člen International Paleontological Association, USA.

 Publikační činnost je zaměřena na paleontologii staršího paleozoika Českého masivu a mladších třetihor východních Čech, dále na výzkum ledovcových uloženin severní Moravy a Slezska a na ichnologickou problematiku v paleozoiku až recentu. Autor téměř 200 vědeckých a odborných publikací, tj. článků, monografií a učebních textů.

 Během dlouholeté vědecké práce popsal řadu pro světovou vědu nových taxonů trilobitů a ichnofosilií.

 Provádí expertní činnost z oboru geologie pro zahraniční partnery.

 Vedle vědecké práce se věnuje i popularizační vlastivědné činnosti v českotřebovském regionu.

Připraveno pro Českotřebovský zpravodaj 12/98

:

Smutná zpráva

Těsně před dokončením tohoto vydání Českotřebovského zpravodaje jsem dostal neuvěřitelnou a smutnou zprávu, kterou tímto předávám dál našim čtenářům. Dne 25. listopadu 1998 zemřel náhle v Olomouci doc. RNDr. Ilja Pek, vedoucí katedry geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Především ale také Třebovák a spolupracovník naší redakce. Právě do tohoto čísla jsme připravili jeho další odbornou práci, zaměřenou Českou Třebovou a její okolí a krátký (především odborně zaměřený životopis). Na přání a naléhání redakce jej napsal sám a dlouho byl proti jeho uvedení. Právě letos v roce 1998 si odpracoval svůj třicátý rok v oboru geologie, oboru, pro který žil. Pro uvedení článku jsme potřebovali Iljovu fotografii. Pořídil jsem ji těsně před uzávěrkou tohoto zpravodaje a netušil jsem , že to je jeho fotografie poslední.

Nechci zde opakovat nic z jeho životopisu. Chci ale zdůraznit, že bude chybět nejen na katedře geologie, ale i nám doma v České Třebové, spolupracovníkům Městského muzea a mnoha kamarádům, pro které mnoho znamenal. Právem se zařadil mezi významné osobnosti našeho města, i když jeho život, žel, byl takto náhle ukončen v 53 letech.

Čest jeho památce ! Milan Mikolecký

 Tvorba recentních vápenců (pěnovců) v okolí České Třebové

K zajímavým, ale málo známým geologickým jevům v okolí České Třebové, patří výskyt recentních vápenců, které se označují jako pěnovce. Vznikají v tekoucích studených vodách chemickým nebo biochemickým srážením hydrogenuhličitanu vápenatého, pocházejícího z vápnitých nebo svrchnokřídových hornin. Reakce probíhá podle rovnice Ca(HCO3)2 = CaCO3 + H20 + CO2.

Pěnovcové subakvatické inkrustace se objevují v korytě bezejmenného potoka, pramenícího cca 650 m severozápadně od kóty 473 m.n.m. (poblíž hájovny na Kohoutě). Potok cca 50 m nad uvedenou kótou přibírá zleva výtok z Pražského studánky a poblíž kóty 473 m propustí podchází silnici Litomyšl - Česká Třebová. V úzké strži podél pravé strany silnice se spojuje s potokem, pramenícím jihovýchodně od Zhořského kopce (kóta 560 m) a po cca 500 m se další propustí vrací na levou stranu silnice a vlévá se do prvního ze soustavy rybníčků v údolí Křivolík Okolí pramene i vodního toku je tvořeno turonskými sedimenty. Lokalita se nachází na jižním úbočí Javorníku (viz Svoboda, J red. (1962): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1:200 000mapě M - XXXIII - 1 : 50 000, list 14 - 32, Ústí nad orlicí, ČGÚ, Praha.), tvořeného spongilistickými slínovci, písčitými slínovci, spongilistickými prachovci a glaukonitickými slínovci (stratigraficky tyto horniny odpovídají svrchnokřídovému jizerskému souvrství).

Z koryta potoka před propustí u silnice cca 30 m severovýchodně od kóty 473 m.n.m. byly odebrány vzorky vody pro stanovení hodnoty pH a pro provedení chemické analýzy. V téže lokalitě byly sbírány ořed i za propustí vzorky škváry, čediče ( s největší pravděpodobností splavené srážkovými vodami nebo odhozené koly projíždějících vozidel z přilehlé vyvýšené vozovky) a pískovce se vzájemně volnými inkrustacemi pěnovce šedobílého zbarvení. Povlaky pěnovce vznikají i na větévkách a listech, dokonce i na ulitách suchozemských břichonožců druhu Aegopsis verticullus (Férussac, 1819) - zemoun skalní, rovněž spadaných nebo splavených do koryt potoka. Výsledky chemických analýz z pěnovce a vody jsou v připojené tabulce.

Výskyt pěnovce v okolí našeho ěmsta nebyl dosud v odborné literatuře zaznamenán (srv. Kovanda, J. (1971): Kvartérní vápence Československ. - Sbor. Geol. Věd, A, 7, I - 240. Praha.) Popisovaný jev poskytuje zájemci o geologii a přírodu vůbec vzácnou příležitost pozorovat průběh živého horninotvorného procesu v současných podmínkách. I. Pek - J. Šebela

 

Zpět na přehled encyklopedie