Všechny, kdo Ivana znali, zpráva o jeho náhlém úmrtí při pobytu v Německu překvapila a zaskočila. Všichni jsme jej znali, jako vedoucího krytého bazénu a zdatného sportovce a nikdo si nepřipomněl jeho dávnou operaci srdce. Jeho 51 let by mu také každý nehádal…
Jeho bohužel krátký život byl však plný aktivní práce. Za jeho činnost mu jsou vděčni především hasiči. Jako zaměstnanec Primony byl dlouhá léta velitelem zdejší podnikové jednotky SPO a celých 14 let zastával funkci předsedy Městského výboru Svazu požární ochrany, předchůdce dnešního "okrsku 12". Lze říci, že prakticky celý život věnoval hasičské práci. Mnoho také udělal pro práci s mládeží, organizoval dřívější "plavecké olympiády", štafetu 1000 x 10
00 metrů , spoustu užitečné práce vykonal i v poslední funkci vedoucího krytého bazénu. A odešel právě v nejkritičtější chvíli - v době, kdy se rozbíhá jeho velká rekonstrukce, při které se také spoléhalo na Ivanovy síly a schopnosti.Ivane, děkujeme Ti za Tvoji práci a nemůžeme uvěřit, že v ní nebudeš pokračovat. Čest Tvojí památce.
Milan Mikolecký ČtZ 9/98-